Žádné oslavy, naopak, zcela vylidněno, vše pozavírané a k tomu všemu ještě hnusné počasí... Čínský nový rok zde samozřejmě slaví, ovšem na svátky všichni z hlavního města prchají k rodinám na venkov, takže Taipei zůstává zcela mimo dění. Značné zklamání přineslo i město samotné. Jako centrum byznysu zde najdete jen pár čínských chrámů a muzea. Jinak je hlavní město, připomínající něco mezi Hong Kongem a Japonskem, zcela nezajímavé. Kromě pár paneláků zde nejsou ani žádné mrakodrapy, jako je tomu v KL.
Ale zato jsme se vyvezli do nejvyššího patra druhé nejvyšší budovy světa, Taipei 101 (cca 200 Kč, levnější než v KL!), výtahem z knihy rekordu, rychlostí 60 km/hod. Jak už jsme si zvykli, výhled kvůli počasí nic moc, ale jinak zajímavé, třeba technické řešení „vnitřního závaží“, které budovu vyvažuje, aby se příliš nevychylovala ze své osy. Příjemným zážitkem bylo i cestování metrem, které je velmi spolehlivé, efektivní a levné. Celodenní lístek nás vyšel na 75 Kč!!
Mysleli jsme, že když nic jiné, tak si zde aspoň něco koupíme. Ovšem ani obchodní domy, ani místní trhy nenabízeli nic zajímavé, navíc, i ve slevách zde bylo třeba oblečení pořád dost drahé. Což je zajímavé. Všude spousta drahých značek, platy zde jsou ale podobné těm v ČR, takže fakt nevím, kdo to zde kupuje. Navíc nutno podotknout, že i lidé se zde oblékají podobně jako v ČR – velmi nudně, černo-šedě, lacině. No, možná to bylo jen tím hnusným počasím...
Na Taiwanu, dokonce ani v hlavním městě, se člověk anglicky moc nedomluví. Nerozumí ani "našemu" písmu, takže i název hotelu si taxikář musel přečíst v čínštině, aby věděl, kam jet. Největší sranda byla, když jsme zašli do prádelny nechat si vyprat oblečení. Paní uměla pouze čínsky, takže zavolala nějaké své známé, která anglicky uměla a řešili jsme vše na třikrát přes telefon:-) V restauracích pak obsluha mluvila anglicky asi pěti slovy - ještěže většinou mají všude jídlo vyfocené, takže člověk nemusí hádat a riskovat, že si dá třeba smaženého psa :-)
Taiwan je skvělým místem na čerpání „jiné“ energie a na pozorování lidí. Pokud je ovšem hezky. Také jsme kvůli počasí nikde jinde než v hlavním městě nebyli. A nerada to přiznávám, ale velmi jsme zde ocenili globalizaci. Nebýt McDonalds a Starbucks, asi bychom umřeli hlady...
Zajímavost: Při procházení městem jsme narazili na obchod s názvem Prague a na optiku, která nesla jméno BRÝLE. Samozřejmě, Tomáš hned musel zjišťovat, kde k takovému jménu přišli. Odpověď? V prodejně neměli tušení, ale prý jsme za poslední rok čtvrtý Češi, co se přišli zeptat... Tak aspoň máme přehled, kolik Čechů sem tak jezdí :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat