Kartagéna je krásná! Bohužel jsme ale zabili příliš mnoho
času, jak to už v podobných případech bývá, povinnou návštěvou místních
obchodů a trhů a bývalým inkvizičním dvorem, kde po dobití země Španěly
prováděli své nepěkné mučící rituály, a tak na samotné centrum plné koloniální
architektury a vonících místních pekáren (ne že bychom měli hlad, ale tradiční
pochoutky jsou prostě tradiční pochoutky) nebylo moc času.
Zatímco nové město zvané Boca Grande (velká huba) vypadá (z
dálky) jako Manhattan, staré město si zachovalo svůj původní španělský ráz a je
prostě dokonale malebné, pestrobarevné a fotogenické a krásně zrenovované.
Zajímavé je, že architekturu v tradičním španělském stylu lze vidět pouze v
bývalých koloniích, ve ŠP něco tak malebného nikde není... :-(
Zastavili jsme se i na největším opevnění jižní Ameriky a
pak už z 80 % vlhka a 30 stupňů hurá zase na luxusní, klimatizovanou loď
:-)
PS. Novinky ze života na lodi: Tři týdny plavby máme za sebou a jsme fakt rádi, že máme ještě skoro 3 měsíce před sebou, protože to tady hrozně rychle utíká! Obzvlášť, když má den kvůli časovému posunu stále méně a méně hodin :-) Dobrá zpráva je, že jsme si už na zdejší domov důchodců docela zvykli (ovšem kulturní program je zde čím dál tím horší, amatérštější a zcela k pláči, vystoupení a la Ein Kessel Buntes je to nejlepší k vidění...) a občas tady dokonce narazíme na milé lidi (tzn. takové, kteří odzdraví, netlačí se ve frontě na jídlo, neudupávají vás v davu atp.). Také jsme zde narazili na další Češku, velmi milou paní, které žije přes 30 let v Itálii. Pro ty, kteří se pozastavují nad naší nevolí ohledně vysokého průměrného věku zdejšího osazenstva - nejsme v tom sami! Právě tento česko-italský pár ve věku cca 60-65 let nás pobavil tím, jak se pohoršoval nad cituji „plovoucí nemocnicí“, jak „důchodci pořád jen zdržují a vůbec, je na ně smutný pohled...!“ Takže vidíte, že v tom nejsme sami :-))
Žádné komentáře:
Okomentovat