Snídaně v Taipei, oběd v Macao, večeře v Hong Kongu... Další náročný přesouvací den... Původně jsme měli naplánovanou cestu do Makaa, bývalé portugalské kolonie na ostrově u Číny, kde jsme ještě nebyli. Kvůli čínskému novému roku jsme ale nakonec museli náš plán ze dne na den zcela překopat a přesunout náš pobyt do 70 km vzdáleného Hong Kongu. Tato nepříjemná změna se ale nakonec ukázala jako velmi pozitivní.
Macao jako nová kasinová velmoc toho moc k vidění nenabízí, jen kýčovité luxusní hotely a la Las Vegas a 3 památky v portugalském duchu, které my rozhodně můžeme oželet. A stejně, za necelou hodinu, kterou jsme tam po příletu strávili, jsme si portugalských manýrů užili až-až (od portugalských nápisů a dezorganizovanosti přes neochotu tamních lidí až po řidiče, který se spletl autobus s formulí F1...). Z Makaa stačila hodinová plavba rychlolodí a už jsme byli v našem oblíbeném HK, kde už jsme byli před 4 lety (a byla zde stejná kosa jak nyní...), přesto je to místo, kam se člověk rád podívá znovu. Druhý den navíc skončily „novoroční prázdniny“, takže vše opět fungovalo.
Památek v HK moc není, zato je tam Disneyland a mraky obchodů (včetně 10 poboček Chanel). Rozhodli jsme se odolat konzumu a vyrazili za 3 památkami, které město nabízí. Samotný přesun metrem v 7 milionovém městě byl zážitkem. Jak jsme se blížili k prvnímu chrámu, lidí přibývalo a přibývalo a na dané stanici už jsme se jen nechali táhnout davem. Jak jsme tak vydedukovali, během 15 dní oslav čínského nového roku musí Číňani navštívit svůj chrám. A evidentně to všichni nechávali na poslední chvíli... Takže dav nás jako jediné bělochy táhl s sebou celou procesí od vchodu až po východ, nebylo prostě úniku! Z chrámu jsme vlastně nic neviděli, ale dosyta jsme si užili smrad z vonných tyčinek. V dalším chrámu to bylo podobné, trochu míň lidí a také jsme se už nenechali strhnout davem.
Navštívené dva chrámy jsou sice v HK největší a nejdůležitější, pro nás ale byly snad těmi nejnezajímavějšími co Asie nabízí. Dál jsme měli ještě v plánu navštívit gigantickou sochu Buddhy, kam se jede asi hodinu metrem a pak ještě lanovkou, ovšem z cestování přes půl města a z davů lidí jsme byli po půl dni tak zničeni, že jsme si poslední atrakci už rádi nechali ujít. Snad příště...
Nutno říct, že celkově jsme za 4 dny ve městě byli davy lidí tak unaveni a otráveni, že jsme se těšili zase někam mimo civilizaci. A mezi námi, také mimo Číňany. Nejenže jsou značně nevychovaní a drzí (předbíhání ve frontách je to nejmenší...), ale také na naše poměry poněkud netaktní a nechutní, co se jídla i různých tělesných zvuků týče. Jsou to prostě vydláci. A jejich moc a jsou všude...
PS. Poslední foto je pohled z našeho hotelového pokoje v 28. patře. Docela dobré, ne? :-)
PS. Poslední foto je pohled z našeho hotelového pokoje v 28. patře. Docela dobré, ne? :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat