Přesto jsme se na svých cestách po Asii nikdy zpět nepodívali. V zemi toho totiž až tak moc k vidění není, plus je to hodně chudá část, kde ne vše řádně funguje. Nebo to tak aspoň bývalo. Faktem je, že vždy, když jsme něco potřebovali, nebyl to problém a vše se vždy zařídilo možná i mnohem rychleji a hladce, než tomu je v Malajsii…
Letos nastal čas se do bývalého království, od 60. let komunistické republiky, vrátit (po zaplacení poplatku 52 USD/osoba za vstupní víza do země).
Dobrá zpráva: nic moc se v Laosu za těch 13 le nezměnilo (protože tam není moře, ani moc turistických atrakcí, takže tam jezdí jen baťůžkáři a opravdoví fajnšmekři jako my, haha).
Zlá zpráva: změnilo se jedno - všichni lidi tam neustále čumí do mobilu, a to včetně budhistických mnichů… (především v hlavním městě, jinde je to trochu lepší.)
První zastávkou bylo hlavní město Vientiane, kde najdete jak prezidentský palác, tak různé státní instituce, ministerstva všeho možného i nemožného druhu i cizí ambasády. Vyrostlo zde nedávno také nákupní centrum, které je poloprázdné co se obchodů i lidí týče, nechybí ale první kapitalistická vlaštovka v podobě Starbucks Coffee, kde za barem najdete rovnou 10 osob! Ty vezmou vaší objednávku, připraví kafe či jídlo a zavolají vás k převzetí. Vypadá to, že každá osoba má svoji roli a vaše objednávka projde opravdu všemi dvaceti rukami. Zatímco v celé Asii, stejně jako všude jinde, je Starbucks relativně drahý špás, v Laosu vás kafe vyjde na pouhé 2 dolary. Což je “zadarmo”, obzvlášť když máte v kapse pár milionu Kipů (místní měna).
Samotné město toho k vidění kromě prezidentského paláce (jen zvenčí) moc nenabízí (Vítězný oblouk, zlatá stupa a ležící Buddha hned vedle, 2 zajímavé buddhistické chrámy, noční trhy), ale už jen pobyt tam vás nabije klidem a pohodou, protože všude je dobré jídlo a milí lidé, kteří jen málokdy rozumí anglicky.
Pokud budete chtít na výlet, můžete zajet do 25 km vzdáleného “Disneylandu”, alias Buddha Parku, kde za 40K uvidíte desítky buddhistických a hinduistických soch, které ačkoliv vypadají velmi autenticky, staře a super fotogenicky, nemají žádnou kulturní či historickou hodnotu, protože byly vyprodukované v 60.letech.
Pozůstatkem Francouzské kolonizace je pro mně osobně jedna velmi pozitivní věc: na každém rohu najdete franc. palačinky (český typ), i když teď se začaly objevovat už i ty americké. Asi kvůli americkýcm turistům, kterých jsme v Laosu potkali překvapivě hodně.
Nejzajímavější a zcela novou atrakcí (2021), aspoň pro nás, byl vlak, který postavili zcela zištně soudruzi z Číny a propojily tak hlavní město na hranici s Thajskem až na sever do své země. Vlak je moderní a rychlý a za 30 USD vás za 2 hodiny doveze do bývalého královského sídla Luang Prabang. Kuriozní je, že vlakové stanice se nachází vždy cca 40 minut od centra města, uprostřed ničeho, kde stojí gigantická budova nádraží, ve které kromě sedaček a WC není vůbec nic… (asi aby se tam v případě potřeby vešlo milion Číňanů). Připomíná to spíš malé letiště (nebo mauzoleum), kde musíte projít kontrolou zavazadel i osobní, a jízdenky vám kontrolují jak při vstupu do haly, tak ve vlaku a potom ještě při výstupu v cílové stanici. Ve vlaku pak celou cestu hlasí různé upozornění, jak se chovat, co se smí a co nesmí, přesně jak je to nutné v případě nevychovaných Číňanů, kteří moderním vlakem nikdy předtím nejeli…
Luang Prabang je kdysi hlavní město království a kdysi také hlavní sídlo Francouzů během kolonizace. Najdete zde pořád hodně nápisů ve francouzštině, také dost francouzských turistů, ale francouzsky se tady rozhodně nedomluvíte.
Za vidění zde stojí komplex s nejstarším budh. chrámem (za 20K), královský komplex (dnes muzeum, kde můžete shlédnout velmi skromné bydlení krále ze 60. let a jeho malou sbírku aut, vesměs dary z jiných zemí) a noční market, kde nakoupíte vše (ne)možné, ale hlavně se tady dobře najíte. Jedna ze vzpomínek na LP byl právě vynikající banana bread, který jsme si tam každý večer kupovali. Letos jsme ho nahradili skořicovou rolkou, ale nesměly samozřejme chybět ani 3 druhy palačinek: klasická česká/francouzská, mini kokosová laoská a banánová roti politá slazeným mlékem, která pochází z Thajska. Všechny jsou úžasné!
Je libo trochu dobrodružství v přírodě? Vyrazit můžete na 30 km vzdálené vodopády, po vodě do jeskyně plné mini soch Buddhů nebo na 2denní plavbu po řece. Toto všechno už jsme ale kdysi absolvovali, takže jsme zůstali jen v epicentru a užívali si místní pohodu a jídlo.
Za vidění zde stojí komplex s nejstarším budh. chrámem (za 20K), královský komplex (dnes muzeum, kde můžete shlédnout velmi skromné bydlení krále ze 60. let a jeho malou sbírku aut, vesměs dary z jiných zemí) a noční market, kde nakoupíte vše (ne)možné, ale hlavně se tady dobře najíte. Jedna ze vzpomínek na LP byl právě vynikající banana bread, který jsme si tam každý večer kupovali. Letos jsme ho nahradili skořicovou rolkou, ale nesměly samozřejme chybět ani 3 druhy palačinek: klasická česká/francouzská, mini kokosová laoská a banánová roti politá slazeným mlékem, která pochází z Thajska. Všechny jsou úžasné!
Je libo trochu dobrodružství v přírodě? Vyrazit můžete na 30 km vzdálené vodopády, po vodě do jeskyně plné mini soch Buddhů nebo na 2denní plavbu po řece. Toto všechno už jsme ale kdysi absolvovali, takže jsme zůstali jen v epicentru a užívali si místní pohodu a jídlo.
Pokud budete mít pocit, že Vientiane je taková větší vesnice u vody (pozn. nedávejte si tam nikdy v restauraci rybu, Laos není u moře, takže vám přinesou kapra s Mekongu, který rozhodně nebude eko a rozhodně nebude dobrý…), Luang Prabang je opravdová vesnice u vody. Bydleli jsme asi 2,5 km od centra, kam jsme jezdili po 4-proudé poloprázdné silnici na kole, poté, co nás každé ráno už ve 4 ráno vzbudilo hulákání nakřáplého kohouta, ke kterému se záhy přidali další hulváti a pokračovali zhruba do 11… Celkově nutno říct, že jak v Laosu, tak i v Thajsku začíná život hodně brzo ráno, ačkoliv je venku ještě dost zima. Většina obchodů a kaváren otevíra už v 6 ráno, neb zjevně mají všichni doma svého uřvaného kohouta…
Návštěvou královského divadla za 8 Euro v sále připomínající náš kulturní dům v 60. letech, jsme byli podpořit zdejší umělce. Představení označené jako “balet a divadlo” bylo ve skutečnosti zdlouhavé představení tradičního tance žen (resp. holčiček, neb všichni tady vypadají, že mají daleko do plnoletosti), pak pantomima zobrazující místní pověst, kterou je těžké beze slov pochopit, tanec opic, kdy se půlku představení drbou tanečníci na hlavě, tanec duchů, kdy největší pozornost na sebe strhl asi 6ti letý, velmi seriozní chlapeček, který odtancoval vše bez jediné chyby, a závěrečným tancem v podání opět žen/holčiček. Při tom se ženy v podstatě nehýbou (až na pár otoček) a celý tanec představují pouze extrémní pohyby prstů a pomalé vlnění rukou. Celé představení doprovází tradiční živá laoská hudba. Zajímavé bylo, že zatímco ženy byly krásně nalíčené (všechny jak panenky), muži se celou dobu potili v maskách, která zakrývala celou hlavu (opice, ducha, jelena, prince atp., podobně jako v Disneylandu, akorát umělecky vymakanější), což bylo velmi dramatické a estetické zároveň. Dokud si ty "hlavy" nesundali a neukázali skutečné, značně propocené a zadýchané obličeje...
Zajímavosti:
✱ Zatímco ve Vientiane bylo překvapive hodně bílých s malými dětmi, v LP bylo bílých ještě mnohem víc, ale většinou mladí ruksáci (backpackers).
✱ Na rozdíl od jiných asijských zemí, které jsme letos navštívili, Laos je jediný, kde ještě není poznat tloustnutí populace. Asi proto, že tam není moc “zápaního” jídla a pokud ano, je pro ně drahé. Čii nekombinují jedno s druhým a nepřejídají se, jak tomu je v jiných "vyspělých" asijských zemích.
✱ Lidé v Laosu jsou tak laskaví a “čistí”, že pokud se vaše pohledy setkají, nikdy očima necuknou, pouze se na vás upřímně usmějí.
✱ Podobně jako na Bali i v Laosu je každý člověk ze západu milionářem. Držet v ruce milion Kipů (místní měna) znamená mít cca 50 Euro (viz foto). Jelikož hodnota peněz je trochu nepřehledná, protože bankovky mají číselné označení v laoských číslech a pouze na jedné straně malé “naše”, je velmi vtipné pozorovat cizince, jak s tímto faktem zápasí. Pří placení každý vytáhne tučný balíček bankovek (obvykle v obálce, v sáčku nebo jen v ruličce, nikdy ne v peněžence, do které by se nic nevešlo) a nemalou chvíli obrací bankovky tam a zpět, aby zjistil, kterou zaplatit. Každopádně vtipná podívaná!
✱ V Laosu uvidíte kouřit pouze bílé huby nebo Číňany/Vietnamce, i to zřídka (zaslíbená země to!)
✱ Celkově v Laosu nebylo v lednu moc teplo, neb tam teď mají zimu (logicky, haha). Ráno až cca do 11 hodiny bylo jen kolem 20°C, večer po 7 rovněž. Slunce tu zapadá relativně brzy a už kolem 4 má člověk pocit, že je podvečer.
✱ Luang Prabang je oblíbené místo baťůžkářů, neb se tam dá bydlet již od 10 USD na noc (až do 200 Euro v lepších hotelech v centru města) a najíst od 20 Kč (10 USD na den). V luxusnějších podnicích (kterých tam moc není) zaplatíte za jídlo cca podobně jako u nás, obvykle méně.
✱ Velmi málo místních mluví anglicky. Pokud ano, většinou je to jen pár frází ve svém oboru, takže jakákoliv snaha o rozvinutější diskuzi končí bohužel fiaskem.
✱ Laos, na rozdíl od Thajska či Malajsie, které se už pomalu a nejistě snaží aspoň o nějaká eko opatření, je pořád zaplaven brčky v každém nápoji a plastem všeho druhu, protože každý kus masa, ovoce či nápoj balí minimálně do dvou sáčků (ačkoliv všude na trhu prodávají brčka z bambusu jako suvenýr, samy je nikde nepoužívají). Není tam špína, protože každý obchod, hotel, restaurace, stánek kolem sebe zametá několikrát denně. Problémem je absence odpadkových košů a absolutní neznalost plastových následků…
✱ Laosané jsou ve službách velmi pozorní, což je úžasná změna proti Malajsii. Všimnou si, když vám chybí vidlička, přinesou vám sami od sebe další hrníček, když si jeden objedná čaj, atp. Tohle bohužel v Malajsii vůbec neexistuje a pořád nechápu, proč… Tam si člověk musí o všechno 3x říkat, pořád něco 100x vysvětlovat, a to každý den kdekoliv, až prostě rezignuje a je rád, když si ho někdo vůbec všimne…
✱ V "timeless" Laosu zcela zapomenete na (evropskou) důležitost 3 věcí: čas (vůbec nezáleží na tom, jaký je den a kolik je hodin, pokud tedy zrovna nemáte letět domů), hygiena (stačí, když jednou spatříte, jak vám někde připravují jídlo a vzdáte veškerou snahu mít si ruce nebo čistit příbor, pokud teda nechcete umřít hlady), peníze (budete mít pocit, že ty jejich statisíce můžete doslova rozhazovat a vždy vám něco v kapse zůstane).
✱ Lidé v Laosu jsou tak laskaví a “čistí”, že pokud se vaše pohledy setkají, nikdy očima necuknou, pouze se na vás upřímně usmějí.
✱ Podobně jako na Bali i v Laosu je každý člověk ze západu milionářem. Držet v ruce milion Kipů (místní měna) znamená mít cca 50 Euro (viz foto). Jelikož hodnota peněz je trochu nepřehledná, protože bankovky mají číselné označení v laoských číslech a pouze na jedné straně malé “naše”, je velmi vtipné pozorovat cizince, jak s tímto faktem zápasí. Pří placení každý vytáhne tučný balíček bankovek (obvykle v obálce, v sáčku nebo jen v ruličce, nikdy ne v peněžence, do které by se nic nevešlo) a nemalou chvíli obrací bankovky tam a zpět, aby zjistil, kterou zaplatit. Každopádně vtipná podívaná!
✱ V Laosu uvidíte kouřit pouze bílé huby nebo Číňany/Vietnamce, i to zřídka (zaslíbená země to!)
✱ Celkově v Laosu nebylo v lednu moc teplo, neb tam teď mají zimu (logicky, haha). Ráno až cca do 11 hodiny bylo jen kolem 20°C, večer po 7 rovněž. Slunce tu zapadá relativně brzy a už kolem 4 má člověk pocit, že je podvečer.
✱ Luang Prabang je oblíbené místo baťůžkářů, neb se tam dá bydlet již od 10 USD na noc (až do 200 Euro v lepších hotelech v centru města) a najíst od 20 Kč (10 USD na den). V luxusnějších podnicích (kterých tam moc není) zaplatíte za jídlo cca podobně jako u nás, obvykle méně.
✱ Velmi málo místních mluví anglicky. Pokud ano, většinou je to jen pár frází ve svém oboru, takže jakákoliv snaha o rozvinutější diskuzi končí bohužel fiaskem.
✱ Laos, na rozdíl od Thajska či Malajsie, které se už pomalu a nejistě snaží aspoň o nějaká eko opatření, je pořád zaplaven brčky v každém nápoji a plastem všeho druhu, protože každý kus masa, ovoce či nápoj balí minimálně do dvou sáčků (ačkoliv všude na trhu prodávají brčka z bambusu jako suvenýr, samy je nikde nepoužívají). Není tam špína, protože každý obchod, hotel, restaurace, stánek kolem sebe zametá několikrát denně. Problémem je absence odpadkových košů a absolutní neznalost plastových následků…
✱ Laosané jsou ve službách velmi pozorní, což je úžasná změna proti Malajsii. Všimnou si, když vám chybí vidlička, přinesou vám sami od sebe další hrníček, když si jeden objedná čaj, atp. Tohle bohužel v Malajsii vůbec neexistuje a pořád nechápu, proč… Tam si člověk musí o všechno 3x říkat, pořád něco 100x vysvětlovat, a to každý den kdekoliv, až prostě rezignuje a je rád, když si ho někdo vůbec všimne…
✱ V "timeless" Laosu zcela zapomenete na (evropskou) důležitost 3 věcí: čas (vůbec nezáleží na tom, jaký je den a kolik je hodin, pokud tedy zrovna nemáte letět domů), hygiena (stačí, když jednou spatříte, jak vám někde připravují jídlo a vzdáte veškerou snahu mít si ruce nebo čistit příbor, pokud teda nechcete umřít hlady), peníze (budete mít pocit, že ty jejich statisíce můžete doslova rozhazovat a vždy vám něco v kapse zůstane).
Ad covadina: Zatímco v hlavním městě Vientiane nosí roušku asi 80% lidí, v Luang Prabang je to jen 20%. Jiná opatření člověk nevidí, ani social distance, ani gely na ruce. Pravdou je, že pokud chcete posílit svoji imunitu, Luang Prabang je ideální místo, neb tam se hygiena vůbec neřeší. Na nočním marketu vám udělají sendvič stejnou rukou, jako berou od vás peníze a stejnou, jakou pak utírají nože do utěrky, kterou zjevně perou jen jednou týdně. Základní pravidlo přežití: nikdy se nedívejte kde a jak připravují vaše jídlo, jinak zůstanete o hladu po celou dobu pobytu. Čím méně víte o původu jídla a jeho přípravě, tím víc vám bude chutnat :-)
FUN FACT: Lidé z Blavy si zjevně nejvíce potrpí na hygienu. Právě díky nim jsme v Laosu před 13ti lety zjistili, co je to antiseptický gel na ruce (který v té době rozhodně nebyl tak trendy jako teď), familiárně zvaný “chemická ruka”. Velmi se nam letos v Laosu hodil :-)
CENY: ubytování od 10USD/noc (až do 300 $ za noc v lepších hotelech v centru)
Jídlo: od 50 centů na ulici (thajská palačinka za 90 centů, buchty za dolar) po nejdražší jídlo v restauracích pro cizince za 15 dolarů (losos)
Ovocný džus: 1-2 dolary
Malá voda: od 30 centů
CENY: ubytování od 10USD/noc (až do 300 $ za noc v lepších hotelech v centru)
Jídlo: od 50 centů na ulici (thajská palačinka za 90 centů, buchty za dolar) po nejdražší jídlo v restauracích pro cizince za 15 dolarů (losos)
Ovocný džus: 1-2 dolary
Malá voda: od 30 centů
Nejdražší položka: viza (od 50$ za osobu)
Žádné komentáře:
Okomentovat